Chilli papriky - jak pěstovat a sklízet velkou úrodu pálivých plodů.

Chilli papriky zahrnují několik tísíc odrůd, co do vzhledu, palu a nároků na pěstování.
Chilli papričky, lidově také nazývané " feferonky " nebo " kozí (beraní) rohy " u druhů podlouhlého tvaru.
Papriky začínají od sladkých přes jemně pálivé až postupně k extrémně pálivým jako třeba Trinidad Scorpion Moruga.
Každý si vybere. Podle barvy,tvaru,chuti,pálivosti, ale i náročnosti na pěstování. Rozmanitost druhů je obrovská.

Základ pro bohatou úrodu je již výběr kvalitních semínek. Zásadní je totiž, aby plody z kterých se semínka berou, byly dostatečně vyzrálé.
Dále je důležité pozvolné sušení semen při pokojových teplotách a následné skladování v temnu a konstantních teplotách.
Pokud už tedy máte kvalitní osivo, tak stačí vyčkat na vhodnou dobu k výsevu. Mimo okrasných druhů za okno, ty se mohou vysévat téměř po celý rok.
Optimální doba pro výsev je od půlky února až do konce března. Záleží totiž na náročnosti druhu. Třeba druh Chinense
má dlouhou vegetační dobu. Klíčení, růst i dozrávání plodů je pomalejší než třeba u druhu Annuum a proto je vhodné vyset od půlky února do začátku března.
Právě druh Annuum klíčí většinou rychle, růst je svižný a plody po odkvetení dozrávají za cca 60 dní.
Pro vysoké procento vyklíčených semen je podstatná teplota a vlhkost. Teplota je optimální v rozmezí 25-32°C a malým kolísáním. Právě teplota určuje jak rychle semínko vyklíčí a je menší šance že shnije.
Substrát v kterém klíčíme nesmí být přemokřený, ale spíše vlhký. Vhodné je také semínka před výsevem na 12-24h namočit do vody nebo slabého heřmánkového čaje, který slouží jako desinfekce.
Když se objeví klíčky nad povrchem, je potřeba zajistit dostatek světla, přirozeného nebo umělého. Pokud klíčíte ke konci zimy kdy jsou dny ještě krátké a často je zataženo, tak je vhodné přisvicovat umělým zdrojem světla.
Jako optimální se jeví zářivkové lineární trubice, nebo LED zdroje s teplotou světla od 5000K do 6500K. Světlo rostliny potřebují po dobu cca 12 hodin denně. Pokud totiž není dostatek světla, tak se vytahují za světlem, mají slabý stonek, patra daleko od sebe a jsou náchylné ke zlomení.
Takové rostliny dají i slabší úrodu feferonek. Pokud jsme vysevali hromadně do výsevního substrátu, tak je vhodné rostlinky přepikýrovat (rozsadit) před tím než se objeví první pravé lístky, aby jsme moc nepoškodily kořenový systém.
V případě výsevu do rašelinových tablet (JIFFY), kde zpravidla dáváme po jednom semínku, je času na přesazení dost.
Rostliny zaléváme střídmě a rozhodně nepřemokřujeme, papriky jsou náchylné na uhnívání kořenů. Střídmé zalévání platí po celou dobu vegetace veškerých paprik.
Pokud rostliny mají 2-3 patra pravých lístků tak nastává vhodná doba k přesazení do větší nádoby (většinou cca 0,5l) do doby než je možné sazenice vysadit na venkovní záhon či foliáku nebo skleníku.
Pro přesazení je většinou vhodný univerzální zahradnický substrát s mírným vyhnojením. Malé sazenice jsou citlivé na přemíru hnojiva a přehnojením si můžete přidělat mnoho komplikací. Opravdu mírně přihnojit lze cca 14 dní před výsadbou na konečné stanoviště

Od začátku do konce května, kdy už nehrozí mrazíky, je vhodná doba výsadby na finální stanoviště. Půda by měla být od podzimu, nebo nejpozději časně z jara, vyhnojená koňským nebo kravským hnojem. Samozřejmě lze použít i koupená hnojiva.
Pokud byly sazenice pěstovány bez přístupu UV záření, tedy pod umělým osvětlením bez UV spektra nebo za oknem (sklo pohlcuje UV) je vhodné při vysazení zajistit paprikám přistínění
Většinou stačí netkaná textilie, ale jistější je stínící síť.
Jinak totiž dojde ke spálení a opadu stávajících listů a papričky si budou muset vytvořit nové listy, které jsou už proti silnému slunečnímu svitu odolné. Pokud k tomu dojde, rostlina to přežije, ale mírně se zpozdí v růstu.
V průběhu od nasazení prvních květů a plodů začnem mírně přihnojovat. S větším mnostvím chilli lusků je potřeba dávky hnojiv zvyšovat. Pro zdravý vývoj plodů potřebuje rostlina velký přísun živin a minerálů.
Především draslíku, vápníku a fosforu. Pokud se začnou na plodech objevovat hnilobné skvrny, jedná se o takzvanou suchou hnilobu. Ta je způsobena špatným příjmem vápníku. Takové plody už nezachráníme,
ale pro zlepšení stavu budoucích lusků, je potřeba začít pravidelně hnojit hnojivem na list s obsahem vápníku. Tento stav se také může zlepšit když rostlina vytvoří dostatečně velký kořenový systém a dokáže zajistit lepší příjem vápníku.
Většina chilli paprik je v nezralém stavu zelená a při dozrávání přecházejí do konečného zabarvení. Nejčastěji do červené a žluté. Jsou již vyšlechtěny druhy s hnědými, oranžovými, černými a fialovými plody.
U některých druhů se může stát že značná část plodů nestihne dozrát do příchodu prvních mrazíků. Zde je výhodou mít chilli rostliny v nádobách. Lze je pak přesunout třeba do garáže, sklepa nebo na chodbu, kde plody dozrají.
Otrhané nezralé plody také mohou dozrát doma v teple, ale už to není ono jako na rostlině.
Když jsem zmínil květináče na chilli, podíváme se na optimální velikosti. Pro okrasné druhy stačí do 1,5l.
Rostliny středního vzrůstu, jako třeba Jalapeno, je vhodný květináč o cca 5-10l. Všechny velké a náročné druhy vyžadují minimálně 10l,
ale optimálních je alespoň 20l a více.

A je tu čas sklízení pálivých plodů našeho snažení :-) Plody se mohou sušit, zpracovávat do omáček, salátů atd.
I když si značná část lidí myslí že papriky jsou jednoletky, opak je pravdou. Většina druhů může růst několik let, ale nesmějí zmrznout. Třeba druh Pubecsenc zvaný Rocoto se může dožívat až 15 let.
Konzumace pálivého chilli má celkově pozitivní vliv na zdravotní stav lidského těla. Vyvarovat konzumace by se měli lidé se žalučními potížemi, s alergií na chilli a také lidé s problémy se srdcem.
Pokud máte ale kardiovaskulární systém v pořádku, tak právě capsaicin (pálivá látka papriček) zlepšuje jeho stav. A ne jen srdce, udajně zlepšuje i sexuální funkce :-)

Přeji příjemnou a pálivou chuť, málo škůdců a hodně úrody.